LEGO terapie jako pomůcka pro autisty?

Kdyby LEGO sedělo skrčené ve škatulce “hry po děti”, jen těžko by v loňském roce slavilo devadesátiny. Jeho přesah je mnohem větší a nejhlubší zářez si právem připisuje v oblasti zdraví a terapie. 

LEGO je hra. To ale neznamená, že nemůže být nápomocné, když za sebou máte den na levačku a necítíte se ve své kůži. I život si s námi přece pohrává. Jak relaxující je sednout si nad hromadu kostek a dát se do práce. 

Jen v České republice je na dvě stě tisíc lidí s poruchou autistického spektra. A všem by - na rozdíl od mnoha barvami hrajících tabletek - mohlo ulevit právě LEGO. Ale pozor, i to má vedlejší účinky. Závislost a progresivní rozvoj vnitřní pohody. 

Pro to, abyste pochopili, jak může LEGO ovlivnit zdravotní stav autisty, je třeba zevrubná rešerše toho, co taková nemoc obnáší. Žádnou fyzickou anomálii nehledejte, je to v hlavě. 

Modelový příklad pacienta - nehledě na věk - neexistuje, ale většinou ho prozradí plejáda projevů, které jsou pro nemoc typické. Nikdy se pochopitelně neobjeví všechny najednou. Dítě ale na své okolí působí nevychovaně, dospělák neasertivně. Je to složité, diagnózu nosí napsanou na čele málokdo. 

V polovině devadesátých let minulého století provedl americký dětský neuropsycholog Daniel LeGoff osobní průzkum, kdy se zaměřil na dva pacienty s poruchou autistického spektra. Do čekárny jim dal stavebnici. Nečekal zázrak, ale výsledky jeho pozorování předčily i ty nejsmělejší představy. 

Autista má svůj vlastní svět, o okolí nejeví zájem (a pokud, tak jen omezeně a pro zajištění nezbytností) a nereaguje na podněty zvenčí. Hra v kolektivu je pro něj náročná, protože mu schází čas na to, aby pochopil systém a sám si našel místo a činnost. Absence pevné pozice v něm rozvíjí nejistotu a uzavírá ho do sebe. U Lega je ale situace jiná. Kolektiv není překážkou a děti mohou fungovat individuálně a zároveň pracovat na společném projektu. Většinou si tu nenápadnou součinnost ani neuvědomí a přirozeně se zbaví sevření, které je při vidině sociální interakce paralyzuje. 

Terapie založená na stavebnici LEGO (LEGO Therapy) využívá možnosti vysoce strukturovaného prostředí, kde si každý “jede svoji vlastní linku” a má-li pocit, že se chce posunout dál, může. Ale nemusí. Není problém strávit hodiny u kostek a nevydat hlásku nebo nezvednout oči od země. Čím častěji se ale děti u LEGA setkávají, tím rychleji odpadávají mantinely. Vše ale probíhá v uvolněné atmosféře a v objetí pozitivních emocí, protože děti kolem sebe nemají žádné stresující faktory - jen LEGO!

Pokud ve výše popsané - počáteční - fázi dítě reaguje dobře, není na škodu přejít k řízené terapii, kdy pacienti dostanou specifické úkoly. Hra probíhá většinou ve skupinkách po čtyřech - inženýr, dodavatel, stavitel a předák. Každý má svěřené úkoly a je zodpovědný za jejich plnění. 

• Inženýr má pod palcem návod, rozdává úkoly a dohlíží na správný postup. 
• Dodavatel hledá potřebné kostky a předává je staviteli. Může je třídit podle barev nebo tvarů a velikostí. Proces tak výrazně urychlí. 
• Stavitel si bere dílky od dodavatele a skládá je podle instrukcí inženýra. 
• Předák funguje jako podpora všech. Nestíháte, přiloží ruku k dílu. Nevíte si rady? Dáte hlavy dohromady. Vázne komunikace? Pomůže s předáním informací a překonáním sociálních výzev. Tato pozice je většinou pro pacienty, kteří jsou o krok napřed před ostatními. Nemá smysl, aby místo člověka, který musí v krizové situaci napětí rozetnout, zastávalo dítě, které se s terapií teprve sžívá. 

Předák ale není při terapii nutností, ale spíš pomocnou berličkou, aby do skupinky dětí nezasahoval dospělý člověk a nenarušoval dynamiku. 

V dětech takový přístup budí dojem, že vystupují sami za sebe - což neparazituje na jejich vnímání světa vzhledem k poruše autistického spektra, ale zároveň mnohem snáz přijmou, že jsou součástí cyklu. Ze začátku bude hra probíhat víceméně beze slov - slovní kontakt je pro autisty intimní záležitostí, ke které přistupují velmi opatrně, postupně se ale od gest přesunou k letmým dotekům, drobné pomoci, k očnímu kontaktu a nakonec i k hovoru. O LEGU, jak jinak...

Běžná terapie trvá od třiceti minut do jedné hodiny. Takové časové rozmezí je pro děti ve věku od pěti do dvanácti let, kdy jsou projevy autismu nejsilnější a zároveň se dají hodně ovlivnit vhodně zvolenou léčbou nebo právě terapií, ideální. Dost dlouhé na to, aby se mohly naplno položit do hry a ne tak časově náročné, aby děti čelily frustraci z rutiny a pojaly podezření, že jsou součástí “projektu dospělých”.

Bonus na konec. Máte doma LEGO a alespoň tři hráče? Heureka! Rozdělte úkoly a hrajte si. Nenuceně, neregulovaně. Čím víc se do stavění (a všech rolí, které se s LEGEM pojí) položíte, tím lépe zahladíte stopy po terapii, které je dítě i na domácí půdě součástí. Stačí nakoupit kostky po kilech nebo tematické sady a začít. 

Z pozice rodiče je ale hra paradoxně složitá. Máte tendenci dítě pozorovat, pomáhat mu, nedáváte mu dostatek prostoru pro vlastní invenci, snažíte se ho popohnat a dotáhnout k úspěchu. Právě to ho ale může vystrašit. Vystupovat nestranně a nezaujatě je základ účinné LEGO terapie. 

Je to už více než třicet let, co se o “LEGO therapy” objevily první zmínky. Možností, kde se k této metodě rozvoje sociální interakce připojit, je ale málo. V USA, ve Velké Británii nebo ve Skandinávii a Dánsku (odkud LEGO pochází) je tento přístup dostupný, v mnoha zemích jde ale stále o výstřelek a pouhou hru. Světlou výjimkou jsou dětská centra Brick by Brick. 

Společnost LEGO terapii pochopitelně podporuje. A jde na to mnoha způsoby. Tím prvním - a pro děti nejzajímavějším - je neustálé rozšiřování stavebnice. Pohádkové postavičky jsou sice lákavé, ale většinou vyhrávají skuteční hrdinové, jako je hasič, policista a zdravotník. Čím více se mohou děti při hrách přiblížit reálnému životu, tím více se uvolní a dají průchod emocím a fyzickému kontaktu. 

Největší problém autismu tkví ve strachu ze sociální interakce. LEGO ale cílí i na jiná onemocnění a zdravotní komplikace. 

• Poruchy autistického spektra 
• Hyperaktivita
• Problémy s koncentrací 
• Úzkostné stavy
• Sociální fobie 
• Stres 
• Opožděný motorický vývoj 
• Svalová atrofie 
• Roztroušená skleróza (v ČR aktuálně kolem 50 dětí, celkově v ČR 17 tisíc pacientů) 

Autismu se bohužel i přes snahu odborníků nelze zbavit. Můžete ale pacientovi zajistit komfort, aby pro něj cesta životem byla snesitelnější. A v tom je LEGO terapie bezkonkurenční.